Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, a dále například podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb (registrace sociálních služeb) nebo předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka. Tento zákon dále upravuje rozsáhle i inspekci kvality sociálních služeb a financování sociálních služeb.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče nebo registrovaný poskytovatel sociálních služeb, případně některé pobytové zařízení.

Sociální služby

Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována především pomoc při péči o vlastní osobu, stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů. Způsob zajištění péče může být různým způsobem kombinován (například péče ze strany blízkých osob s profesionálními sociálními službami jako je osobní asistence, pečovatelská nebo odlehčovací služba). Konkrétní poskytovatele sociálních služeb lze vyhledat v registru poskytovatelů sociálních služeb na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Sociální poradenství

Základní sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů služeb; každý poskytovatel je povinný tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v různých poradnách (například poradny pro seniory nebo pro osoby se zdravotním postižením atd.).

Služby sociální péče

Mezi služby sociální péče patří osobní asistence, pečovatelská služba a odlehčovací služby. Informace o dalších sociálních službách naleznete v Zákoně 108/2006 Sb., o sociálních službách od paragrafu 32 dále. 

Osobní asistence se poskytuje osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, v přirozeném sociálním prostředí. Služba je komplexní, poskytuje se v dohodnutém rozsahu a čase a obsahuje všechny úkony, které by osoba dělala sama, pokud by jí v tom nebránilo zdravotní postižení nebo věk. Obsah služby určuje klient na základě smluvního ujednání s poskytovatelem služby či osobním asistentem. Služba je poskytována za úplatu. Pečovatelská služba se poskytuje dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to doma i v pobytových zařízeních. Prostřednictvím pečovatelské služby si klient smluvně sjednává vykonávání určitých úkonů péče o vlastní osobu a domácnost, nákupy, apod. Služba se poskytuje ve vymezeném čase a za úplatu (neplatí pro rodiny, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníky odboje a jejich pozůstalé manžely/manželky starší 70 let, v těchto případech je pečovatelská služba poskytována zdarma).

Odlehčovací služby jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům, o které jinak trvale pečuje osoba blízká v domácnosti. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba se poskytuje za úplatu.

O poskytnutí sociální služby lze žádat přímo u poskytovatelů sociálních služeb. Informace je možné získat i na sociálním odboru úřadu obce, ve které má osoba trvalý nebo hlášený pobyt.

Asistent sociální péče

Institut asistenta sociální péče byl zaveden zákonem 366/2011 Sb. Asistent sociální péče je fyzickou osobou, která může poskytovat péči osobě závislé na péči jiné osoby (nejedná se o osobu blízkou). Může jím být pouze osoba, která je starší 18 let věku, je zdravotně způsobilá a neposkytuje tuto péči jako podnikatel. Asistent sociální péče musí být uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči (ve formuláři „Oznámení o poskytovateli pomoci“). Asistent sociální péče a osoba, které poskytuje pomoc, jsou povinni spolu uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí sociální služby.

Smlouva o poskytnutí sociální služby

O poskytnutí sociální služby je uzavírána mezi poskytovatelem a uživatelem písemná smlouva. Smlouva o poskytnutí služby nemusí být uzavřena v písemné formě v případě, kdy péči poskytuje osoba blízká. V případě terénních a ambulantních služeb je možno uzavřít smlouvu s více poskytovateli sociálních služeb.

Smlouva obsahuje tyto náležitosti: označení smluvních stran (klient, poskytovatel), druh sociální služby (osobní asistence, pečovatelská služba...), rozsah poskytování sociální služby (kolik hodin měsíčně), místo a čas poskytování sociální služby (doma, ve škole, v práci), výši úhrady za sociální služby a způsob jejího placení, výpovědní důvody a výpovědní lhůty, dobu platnosti smlouvy.

Vyhláška 505/2006 Sb.

Vyhláškou 505/2006 Sb. se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Podrobně se zabývá způsobem hodnocení zvládání základních životních potřeb pro účely stanovení stupně závislosti, informuje o rozsahu úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb a maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb (úhrada může být stanovena až do výše 130 Kč za hodinu služby, některé sociální služby však musí být poskytovány zdarma – například sociální poradenství), a také o kvalifikačním kurzu pro pracovníky v sociálních službách.

Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách

Sociální pracovník a pracovník v sociálních službách musí podle zákona splnit přesně dané kvalifikační předpoklady. Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách se skládá z obecné a zvláštní (praktické) části. Minimální rozsah kurzu je celkem 150 výukových hodin, přičemž zvláštní část kurzu má být minimálně 80 výukových hodin. Tento kurz musí absolvovat pracovníci uvedení v paragrafu 116 zákona 108/2006 Sb.