Systém nemocenského pojištění je určen výdělečně činným lidem, které v případě nemoci, úrazu, ošetřování člena rodiny, těhotenství nebo péče o dítě zabezpečuje peněžitými dávkami. Nemocenské pojištění je upraveno zákonem 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů.

Nemocenské

Pojištěnec dávku Nemocenského obdrží, když mu vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo mu je nařízena karanténa.

Během prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy. Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény za kalendářní dny. Nemocenské je obvykle poskytováno nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Výpočet výše nemocenského a další informace naleznete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Pokud zaměstnanec pobírá invalidní důchod a zároveň z výdělku v zaměstnání odvádí pojistné na nemocenské pojištění, má v době pracovní neschopnosti nárok na dávku také. U invalidních důchodců pro invaliditu III. stupně je však omezena doba nároku na nemocenské dávky pouze na 70 kalendářních dnů v průběhu 1 roku (důvodem je předpoklad, že finanční zabezpečení těchto invalidních důchodců je zajištěno především pobíráním důchodu). Pokud pracovní neschopnost trvá déle, na nemocenské dávky už nárok není. 

Doklad o nároku na nemocenské vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla. U něj lze zjistit i konkrétní postup a jaké potřebujete doklady a dokumenty.

Ošetřovné

Pojištěnec obdrží Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte nebo jiného člena rodiny.

Ošetřovné náleží při onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla. Nárok na dávku se uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování“.

Doklad o nároku na ošetřovné vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, tam lze zjistit i konkrétní postup a jaké potřebujete doklady a dokumenty.

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí matce po dobu 28 týdnů (u dvou nebo více současně narozených dětí 37 týdnů), a to počínaje šestým až osmým týdnem před očekávaným dnem porodu. Místo ženy může nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství muž, nejdříve však po šestinedělí ženy, která porodila, a to na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů (31 týdnů u dvojčat a vícerčat).

Nárok uplatňuje zaměstnankyně (zaměstnanec) před nástupem na čerpání dávky u svého zaměstnavatele. OSVČ žádají přímo na okresní správě sociálního zabezpečení.

Doklad o nároku na peněžitou pomoc v mateřství vystavuje ošetřující lékař těhotné ženy nebo ženy, která porodila.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci, za kterou má nezaviněně nižší výdělek.

Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána a také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení.

Doklad o nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství lze získat u ošetřujícího lékaře těhotné ženy nebo ženy, která porodila, u něj lze zjistit i konkrétní postup a jaké potřebujete doklady a dokumenty.

Otcovská

Otcovská je poskytnuta pojištěnci, který pečuje o dítě, jehož je otcem; nebo pojištěnci, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Otcovská náleží 7 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci a to v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče.

Žádost o otcovskou zaměstnanci podávají prostřednictvím zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné ji budou uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení, u které jsou registrovány.

Dlouhodobé ošetřovné

Smyslem dávky Dlouhodobé ošetřovné je usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby, u kterých nastalo závažné a akutní zhoršení zdravotního stavu.

Nárok na tuto dávku má pojištěnec, pečující o osobu, která potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí poté, co u ní došlo k tak zásadní poruše zdraví, že si vyžádala pobyt v nemocnici trvající alespoň 7 kalendářních dnů. Dále je třeba, aby zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z nemocnice do domácího prostředí nezbytně vyžadoval poskytování péče minimálně 30 kalendářních dnů. Pojištěnec musí být buď příbuzným, případně druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící trvale s ošetřovanou osobou v domácnosti.

O vzniku potřeby dlouhodobé péče rozhodne ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a vystaví předepsaný tiskopis Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, a to na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka anebo osoby určené ošetřovanou osobou.