Osobní asistence se řadí mezi služby terénní sociální péče. Poskytuje se osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, v přirozeném sociálním prostředí. Služba je komplexní, vychází z individuálních potřeb a přání, poskytuje se v dohodnutém rozsahu a čase, a obsahuje všechny úkony, které by osoba dělala sama, pokud by jí v tom nebránilo zdravotní postižení nebo věk.

Osvobození od zpoplatnění pozemních komunikací týkající se osob se zdravotním postižením je upraveno zákonem 227/2019 Sb., konkrétně § 20a písmenem h. To zní: „Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu držiteli průkazu ZTP, nebo průkazu ZTP/P, pokud provozovatelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká.“

Paliativní péče je dobrou praxí v péči o pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo konečném stadiu. Jejím cílem je především tišení bolesti a dalších příznaků nemoci. Multidisciplinární tým složený z lékařského personálu, sociálních pracovníků, psychologů a duchovních pomáhá řešit také další obtíže, se kterými se mohou pacient a jeho rodina či blízcí v dané situaci setkat.

Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením tyto osoby opravňuje parkovat na vyhrazených parkovacích stáních pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, požádat o zřízení vyhrazeného stání v blízkosti svého bydliště, a také stát po dobu nezbytně nutnou a v naléhavých případech s autem na místech zákazu stání, pokud tím nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu. V ČR vydávaný parkovací průkaz je platný v rámci celé EU.

Problematikou se zabývají jednotlivá kontaktní pracoviště úřadu práce, příslušná podle místa bydliště. Podrobné informace lze nalézt v zákoně 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upraveno Zákoníkem práce 262/2006 Sb..